Existuje mnoho lidí, kteří přírodu velmi milují. Milují rozmanitost zvířecích druhů, milují krásu a vůni květin, harmonii s jakou vše funguje. Cítí se být s přírodou bytostně spjati. Vedle toho je všeobecně známo, jakým způsobem člověk za posledních pár desítek let zdevastoval obrovské množství přírody. Ekosystémy jsou narušovány, životadárné zdroje jsou znečišťovány a ničeny, živočišné druhy rychle vymírají a s chovanými zvířaty je často zacházeno velmi necitlivě (nepřirozené podmínky masových chovů apod.). Zkrátka a dobře, nenávratně ničíme planetu, která je naším domovem. Mnohé z nás tyto skutečnosti po právu velmi znepokojují.

Při psaní této odpovědi mám před očima dokumentární video jedné extrémistické skupiny, která obklopuje zničený strom a hystericky nad ním naříká a pláče. Jistě, je to extrém, který asi kde kdo nesdílí. Přesto však – máme tady extrém a Vás by možná zajímalo, jak bych tváří v tvář odpověděl na tuto otázku třeba právě těmto lidem.

Proč?

Domnívám se, že je odpověď v zásadě jednoduchá. Sám přírodu miluji! Velmi rád tam chodím načerpat, můžu se tam ztišit před Bohem, modlit se, rozjímat, odpočinout si. A ačkoliv se nám příroda někdy doslova ztrácí před očima, nemám žádný problém věřit v milujícího a dobrého Boha. Proč? Odpovědí je i zde svobodná vůle člověka a prokletí hříchu, které padlo na celé stvoření. Bohu se to určitě nelíbí, ale z výše uvedeného důvodu tento stav toleruje.

Tady to ovšem nekončí! Myslím si, že se o přírodu znepokojovat nemusíme! Bůh totiž plánuje obnovit planetu se vší svojí nádherou znovu. Tentokráte bez zla, ničení a vymírání. Kdo má rád rostlinky a zvířátka, nemusí mít obavy – Bůh je natolik mocný, že může stvořit miliardy druhů lusknutím prstů. Toto všechno však nastane až po konečném soudu a ukončení tohoto (zlého) dočasného světa. Uvědomme si totiž, že Bohu nejde primárně o záchranu stromů, nebo nějakého krokodýla v Africe. Žijeme v dočasném a ke svému zániku blížícím se světě, kde jde Bohu primárně o něco jiného – VZTAH S TEBOU! Bůh chce zachránit především Tebe, drahý čtenáři. Rostlin, těch si může vytvořit nespočet. Zvířat? Těch také…pokud však ztratí Tebe, jakožto jedinečnou a duchem obdařenou bytost, ničím nahradit nepůjdeš.

Odpověď bych rád zakončil biblickým textem, který se k naší otázce vztahuje:

“Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost. Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem. A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse“. (2 Petrův 3:10-15)

Závěrečné shrnutí

Pokud by někdo odmítal Boží existenci (nebo odmítal Jeho samotného) kvůli skutečnosti, že dopouští ničení přírody, pak by nutně musel vycházet z předpokladu, že už nikdy žádná jiná příroda nebude. Zároveň by musel věřit, že příroda je to nejdůležitější, oč v životě běží. Oba předpoklady jsou však z křesťanského pohledu mylné. Bohu jde především o záchranu člověka. Příroda bude obnovena, ztracená lidská duše však nikoliv.

Zdroj: proc-krestanstvi.cz