Ježíš Kristus

Křesťanské stránky o Bohu a Ježíši.

Evangelium podle Matouše 1-10

  • Přidáno: 30 srpna, 2013
  • Zobrazeno: 28 564 x
  • Komentáře: 0
  • Klíčová slova: ,

Původ Ježíše Krista

1 ¹ Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, Syna Abrahamova.

² Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, ³ Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama. ⁴ Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna, ⁵ Salmón měl syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obed Isaje ⁶ a Isaj Davida krále. David měl syna Šalamouna z ženy Uriášovy, ⁷ Šalamoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa, ⁸ Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše. ⁹ Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše, ¹⁰ Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziaše, ¹¹  Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónské zajetí. ¹² Po babylonském zajetí  Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela, ¹³ Zorobabel Abiuda, Abiud Eljakima, Eljakim Azóra, ¹⁴ Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda, ¹⁵ Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba, ¹⁶ Jákob pak měl syna Jozefa, muže Marie, z niž se narodil Ježíš řečený Kristus.

¹⁷ Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylonského zajetí až po Krista čtrnáct.

Narození Ježíše Krista

¹⁸ Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. ¹⁹ Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. ²⁰ Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. ²¹ Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ ²² To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:  ²³ ,Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel‘, to jest přeloženo ,Bůh s námi ‘. ²⁴ Když se Josef pro budil se spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. ²⁵ Ale nepoznal jí, dokud neporodila prvorozeného syna; a dal mu jméno Ježíš.

2 ¹ Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ² „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“  ³ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a sním celý Jeruzalém;  ⁴ svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. ⁵ Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:

 ,A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘ “

Betlém

 Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: ⁸ „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“   Oni krále vyslechli a dali se na cestu.

A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. ¹⁰ Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radosti. ¹¹ Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. ¹² Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.

Útěk do Egypta

¹³ Když odešli, hle anděl Hospodinův se ukázal ve snu a řekl: „Vstaň vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ ¹⁴ On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta ¹⁵ a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: ,Z Egypta jsem povolal svého syna.‘

¹⁶ Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl do mudrců. ¹⁷ Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:

¹⁸ ,Hlas v Ráma je slyšet. Pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.‘

¹⁹ Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě ²⁰ a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“ ²¹ On tedy Vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátili se do izraelské země. ²² Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských ²³ a usadil se v městě zvaném Nazaret – aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.

Jan Křtitel

3 ¹ Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: ² „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“ ³ To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše:

,Hlas volajícího na poušti:
Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!‘

 Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel. ⁵ Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, ⁶ vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
 Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem? ⁸ Neste tedy ovoce, které ukazujete, že činíte pokání. ⁹ Nemyslete si, že můžete říkat: ,Náš otec je Abraham!‘ ,Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení. ¹⁰ Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. ¹¹ Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já – nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. ¹² Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“

Ježišův křest

¹³ Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. ¹⁴ Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ ¹⁵ Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá.“ Tu mu Jan již nebránil. ¹⁶ Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil u vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. ¹⁷ A z nebe se promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“

4 ¹ Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. ² Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.

³ Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ ⁴ On však odpověděl: „Je psáno: ,Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘ “  ⁵ Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu ⁶ a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť  je psáno:

,Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“

⁷Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ,Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘ “  ⁸ Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu ⁹ a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ ¹⁰  Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ,Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ ¹¹ V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.

Počátek  Ježíšovy činnosti

¹² Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje. ¹³ Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím, ¹⁴ aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:

¹⁵ ,Země Zabulón a Neftalím,

směrem k moři, za Jordánem,

Galilea pohanů – ¹⁶ lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo;

světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘

¹⁷ Od té chvíle začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“

Povolání učedníků

¹⁸ Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.

¹⁹ Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“

²⁰ Oni hned zanechali sítě a šli za ním. ²¹ O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je. ²² Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.

Zástupy kolem Ježíše

²³ Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. ²⁴ Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením, posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je. ²⁵A velké zástupy z Galileje, Desítiměstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly.

Blahoslavenství

5 ¹ Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učednici. ² Tu otevřel ústa a učil je:

³ „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.

 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

 Blaze těm, kdo hladovějí a žizní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.

 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.

 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.

¹⁰ Blaze těm, kdo jsou pronásledování pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

¹¹ Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.

¹² Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

Výrok o soli a světle

¹³ Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chutí, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.

¹⁴ Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. ¹⁵ A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.¹⁶ Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.

Dovršení Zákona a Proroků

¹⁷ Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.

¹⁸ Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. ¹⁹ Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. ²⁰ Neboť vám pravím:  Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.

O zabití

²¹ Slyšeli jste, bylo řečeno otcům: ,Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.‘ ²² Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. ²³ Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, ²⁴ nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. ²⁵ Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení. ²⁶ Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.

O cizoložství

²⁷ Slyšeli jste, že bylo řečeno:  , Nezcizoložíš.‘  ²⁸ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. ²⁹ Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údu, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. ³⁰ A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údu, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.

O rozluce

³¹ Také bylo řečeno: ,Kdo propustí svou manželku, ať ji dá rozlukový lístek!“ ³² Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.

O přísaze

³³ Dále jste slyšeli, že bylo řečeno otcům: ,Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.‘ ³⁴ Já však pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ³⁵ ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ³⁶ ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. ³⁷ Vaše slovo buď ,ano, ano – ne, ne‘ ; co je nad to, je ze zlého.

O odplatě

³⁸ Slyšeli jste, že bylo řečeno:  ,Oko za oko a zub za zub‘. ³⁹ Já však pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; ⁴⁰ a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. ⁴¹ Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. ⁴² Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.

O lásce k nepřátelům

⁴³ Slyšeli jste, že bylo řečeno:  , Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ ⁴⁴ Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, dobrořečte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, ⁴⁵ abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. ⁴⁶ Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? ⁴⁷A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? ⁴⁸ Buďte tedy dokonali, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

Jak prokazovat dobrodiní

6 ¹ Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.

² Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. ³ Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,⁴ aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.

Jak se modlit

 A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagogách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. ⁶ Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modlí se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.

 Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané ; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. ⁸ Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.

Modlitba Páně

 Vy se modlete takto:

Otče náš, jenž jsi v nebesích,

Buď posvěceno tvé jméno.

¹⁰ Přijď tvé království.

Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.

¹¹ Náš denní chléb dej nám dnes.

¹² A odpusť nám naše viny,

jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.

¹³ A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky věků, Amen.

¹⁴ Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; ¹⁵ jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.

Jak se postit

¹⁶ A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. ¹⁷ Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj, ¹⁸ abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.

O zabezpečení života

¹⁹ Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. ²⁰ Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol a rez a kde zloději nevykopávají a nekradou. ²¹ Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. ²² Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. ²³ Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?

²⁴ Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.

²⁵ Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? ²⁶ Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? ²⁷ Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

²⁸ A o oděv proč si děláte starosti?

Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou – ²⁹ a pravím vám, že ani Šalamoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. ³⁰ Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?

³¹ Nemějte tedy starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? ³² Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. ³³ Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. ³⁴ Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.

O posuzování druhých

7 ¹ Nesuďte, abyste nebyli souzeni. ² Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. ³ Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? ⁴ Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ,Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka’ – a hle, trám ve tvém vlastním oku! ⁵ Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

⁶ Nedávejte psům, co je svaté, Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

O vyslyšení proseb

 Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. ⁸ Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. ⁹ Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? ¹⁰ Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu? ¹¹ Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!

¹²Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci.

Výrok o dvou cestách

¹³ Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. ¹⁴ Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

Výrok o stromu a ovoci

¹⁵ Střeste se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. ¹⁶ Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? ¹⁷ Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. ¹⁸ Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. ¹⁹ Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. ²⁰ A tak je poznáte po jejich ovoci.

O pravém učedníku

²¹ Ne každý, kdo mi říká .Pane, Pane’, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. ²² Mnozí mi řeknou v onen den:  ,Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů? ²³ A tehdy jim prohlásím:  ‘Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.’

Podobenství o dvou stavitelích

²⁴ A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. ²⁵ Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům, ale nepadl, neboť měl základy na skále. ²⁶ Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. ²⁷ A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.”

²⁸ Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; ²⁹ neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákonici.

Uzdravení  malomocného

8 ¹ Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy. ² Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: :Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.” ³ On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: “Chci, buď čist.” A hned byl očištěn od svého malomocenství. ⁴ Tu mu Ježíš pravil: “Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal – jim na svědectví.”

Uzdravení setníkova sluhy

 Když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho: ⁶ “Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.” ⁷ Řekl mu: “Já přijdu a uzdravím ho.” ⁸ Setník však odpověděl: “Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven. ⁹ Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‘jdi’, pak jde; jinému ‘pojď sem’, pak přijde; a svému otroku ‘udělej to’, pak to udělá.” ¹⁰ Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho následovali: “Amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho. ¹¹ Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; ¹² ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípení zubů.” ¹³ Potom řekl Ježíš setníkovi: “Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.” A v tu hodinu se sluha uzdravil.

Činnost v Kafarnaum 

¹⁴ Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. ¹⁵ Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.

¹⁶ Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, ¹⁷ aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ,On slabosti na sebe vzal a nemoci nesl.’

O bezvýhradném následování Ježíše

¹⁸ Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý břeh.

¹⁹ Jeden zákoník přišel a řekl mu: “Mistře, budu tě následovat, kamkoliv půjdeš.” ²⁰ Ale Ježíš mu odpověděl: “Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.” ²¹ Jiný z učedníků mu řekl: “Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.” ²² Ale Ježíš mu odpověděl: “Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.”

Utišení bouře

Jesus storm

²³ Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. ²⁴ Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. ²⁵ I přistoupili a probudili ho se slovy: “Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!” ²⁶ Řekl jim: Proč jste tak ustrašení, vy malověrní” Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. ²⁷ Lidé užasli a říkali: “Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?”

Uzdravení posedlých v Gadaře

²⁸ Když přijel na protější břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. ²⁹ A dali se do křiku: “Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?” ³⁰ Opodál se páslo veliké stádo vepřů. ³¹ A zlí duchové ho prosili: “Když už nás vyháníš, pošli nás do tohoto stáda vepřů!” ³² On jim řekl: “Jděte!” Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách. ³³ Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých. ³⁴ A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.

Uzdravení ochrnutého

9 ¹ Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. ² A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: “Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.” ³ Ale někteří ze zákoníků si řekli: “Ten člověk se rouhá!” ⁴ Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: “Proč o tom smýšlíte tak zle? ⁵ Je snadnější říci ‘odpouštějí se ti hříchy’, nebo říci ‘vstaň a choď’? ⁶ Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy” – tu řekne ochrnutému: “Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!” ⁷ On vstal a odešel domů. ⁸ Když to uviděli zástupy, zmocnila se jich báze a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.

Povolání celníka

  Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: “Pojď za mnou!” On vstal a šel za ním. ¹⁰ Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. ¹¹ Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: “jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?” ¹² On to uslyšel a řekl: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. ¹³ Jděte a učte se, co to je: ‘Milosrdenství chci, a ne oběť. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.

Spor o půst

¹⁴ Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: “Jak to, že my farizeové se postíme, ale tvojí učedníci se nepostí?” ¹⁵ Ježíš jim řekl: “mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. ¹⁶ Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky, nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší. ¹⁷ A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů a tak se uchová obojí.”

Vzkříšení dcery Jairovy

¹⁸ Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: “má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!” ¹⁹ Ježíš vstal a šel s ním i se svými  učedníky.

²⁰ A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. ²¹ Říkala si totiž: “Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!” ²² Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: “Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.” A od té hodiny byla ta žena zdráva.

²³ Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup, ²⁴ řekl: “Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.” Oni se mu posmívali. ²⁵ A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala. ²⁶ Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.

Uzdravení dvou slepců

²⁷ Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: “Smiluj se nad námi, Synu Davidův!”  ²⁸ A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: “Věříte, že to mohu učinit?” Odpověděli mu: “Ano, Pane.” ²⁹ Tu se dotkl jejich oči a řekl “Podle vaší víry se vám staň.” ³⁰ A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: “Ne aby se to někdo dověděl!” ³¹ Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.

Uzdravení němého

³² Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem. ³³ A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: “Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno.” ³⁴ Ale farizeové říkali: “Ve jménu knížete démonů vyhání démony.”

Lítost nad zástupy

³⁵ Ježíš obcházel všechna města i vesnice, ušil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. ³⁶ Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a sklesli jako ovce bez pastýře. ³⁷ Tehdy řekl svým učedníkům: “Žeň je velká, dělníků málo. ³⁸ Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!”

ordain_apostlesVyvolení Dvanácti

10 ¹ Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. ² Jména těch dvanácti apoštolů jsou: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův, jeho bratr Jan, ³ Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, ⁴ Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil.

Vyslání Dvanácti

 Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: “Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; ⁶ jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. ⁷ Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. ⁸ Nemocné uzdravujte, mrtví probouzejte k životu, malomocné očisťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. ⁹ Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasků; ¹⁰ neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť ,hoden je dělník své mzdy’.

¹¹ Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.

¹² Když vstoupíte do domu, řekněte: ,Pokoj vám.’  ¹³ A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám. ¹⁴ A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou. ¹⁵ Amen pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu než tomu městu.

Uděl Ježíšových učedníků

¹⁶ Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.

¹⁷ Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synogógách vás budou bičovat, ¹⁸ budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům. ¹⁹ A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit;; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. ²⁰ Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.

²¹ Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. ²² Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá do konce, bude spasen. ²³ Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchejte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka.

²⁴ Žák není nad učitele ani sluha nad svého pána. ²⁵ Stačí, aby žák byl jako jeho učitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď!

Povzbuzení ke statečnému vyznání

²⁶ Nebojte se jich tedy; neboť není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. ²⁷ Co vám říkám ve tmě, povězte na světle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte se střech. ²⁸ A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle. ²⁹ Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopouštění vašeho Otce. ³⁰ U vás pak jsou spočteny i všecky vlasy na hlavě. ³¹ Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců.

³² Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; ³³ kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.

Člověk proti člověku pro Ježíše

³⁴ Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. ³⁵ Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snahu proti tchyni; ³⁶ a ,nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina’.

³⁷ Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden. ³⁸ Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. ³⁹ Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.

O důstojnosti učedníků

 ⁴⁰ Kdo přijímá vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. ⁴¹ Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého. ⁴² A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu.”

Evangelium podle Matouše 11-20 →

4.4/5 - (11 hlasů)



Evangelium podle Matouše
Zobrazit konkrétní verš:

Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
a to z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam.
Sprosté urážky, slovní napadení, nebo nebiblické bludy budou vymazány.

Odebírat
Upozornit mě
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments