Ježíš Kristus

Křesťanské stránky o Bohu a Ježíši.

První Mojžíšova (GENESIS) 5-10

  • Přidáno: 10 září, 2012
  • Zobrazeno: 1 483 x
  • Komentáře: 0
  • Klíčová slova:

Od Adama k Noemu
Seznam deseti patriarchů je výmluvným svědectvím o Boží shovívavosti a prozřetelnosti.

5 1 Toto je výčet rodopisu Adamova: V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží. 2 Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk). 3 Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét. 4 Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery. 5 Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel. 6 Ve věku sto pěti let zplodil Šét Enóše. 7 Po zplození Enóše žil Šét osm set sedm let a zplodil syny a dcery. 8 Všech dnů Šétových bylo devět set dvanáct let, a umřel. 9 Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kénana. 10 Po zplození Kénana žil Enóš osm set patnáct let a zplodil syny a dcery. 11 Všech dnů Enóšových bylo devět set pět let, a umřel. 12 Ve věku sedmdesáti let zplodil Kénan Mahalalela. 13 Po zplození Mahalalela žil Kénan osm set čtyřicet let a zplodil syny a dcery. 14 Všech dnů Kénanových bylo devět set deset let, a umřel. 15 Ve věku šedesáti pěti let zplodil Mahalalel Jereda. 16 Po zplození Jereda žil Mahalalel osm set třicet let a zplodil syny a dcery.

17 Všech dnů Mahalalelových bylo osm set devadesát pět let, a umřel. 18 Ve věku sto šedesáti dvou let zplodil Jered Henocha. 19 Po zplození Henocha žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery. 20 Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dvě léta, a umřel. 21 Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metuzaléma. 22 A chodil Henoch s Bohem po zplození Metuzaléma tři sta let a zplodil syny a dcery. 23 Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let. 24 I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal. 25 Ve věku sto osmdesáti sedmi let zplodil Metuzalém Lámecha. 26 Po zplození Lámecha žil Metuzalém sedm set osmdesát dvě léta a zplodil syny a dcery. 27 Všech dnů Metuzalémových bylo devět set šedesát devět let, a umřel. 28 Ve věku sto osmdesáti dvou let zplodil Lámech syna.

29 Dal mu jméno Noe (to je Odpočinutí). Řekl: „Ten nám dá potěšení a odpočinutí od naší práce a od námahy našich rukou, kterou nám přináší země prokletá Hospodinem.“ 30 Po zplození Noeho žil Lámech pět set devadesát pět let a zplodil syny a dcery. 31 Všech dnů Lámechových bylo sedm set sedmdesát sedm let, a umřel.

32 Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.

SOUD NAD PORUŠENÝM STVOŘENÍM

Synové božští a dcery lidské

Ani pomocí světa nadlidského si nemůže člověk zajistit svou existenci.

6 1 Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, 2 jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženyvšechny, jichž se jim zachtělo. 3 Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ 4 Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.

Vyhlášení soudu

Hospodin se rozhoduje vyhladit zvrácené pokolení, ale slitovává se nad Noem.

5 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. 6 Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci. 7 Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“ 8 Ale Noe našel u Hospodina milost.

Zaslíbení spravedlivému Noemu

Bůh zjevuje Noemu své rozhodnutí a přikazuje mu stavět archu.

9 Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. 10 A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. 11 Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí. 12 Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. 13 I řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. 14 Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. 15 A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket. 16 Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro. 17 Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. 18 S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. 19 A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou. 20 Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě. 21 Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm.“ 22 Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal.

Příchod soudu

Noe plní Hospodinův příkaz a vchází do archy. Vody potopy hubí všechno na povrchu země.

7 1 I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. 2 Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. 3 Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi, 4 neboť již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil.“ 5 Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal. 6 Šest set let bylo Noemu, když nastala potopa, vody na zemi. 7 Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. 8 Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se plazí po zemi, 9 vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bůh přikázal. 10 Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy. 11 V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely. 12 Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí. 13 Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy, 14 oni i všechna zvěř rozmanitých druhů, všechen dobytek rozmanitých druhů, všichni plazící se zeměplazi rozmanitých druhů i všechno ptactvo rozmanitých druhů, každý pták, každý okřídlenec. 15 Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života. 16 Vcházeli, samec a samice ze všeho tvorstva, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel. 17 Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země. 18 Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod. 19 Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy. 20 Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory. 21 A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk. 22 Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo. 23 Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše. 24 Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů.

ODPOČINUTÍ

Obnova země

Bůh spoutává rozběsněné vodstvo a oznamuje Noemu, že soud nad porušeným stvořením skončil.

8 1 Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. 2 Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe. 3 Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat, 4 takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. 5 A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor. 6 Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal, 7 a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily. 8 Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily. 9 Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy. 10 Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11 A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily. 12 Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila. 13 Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá. 14 Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla již země suchá.

Nový počátek

Bůh vyvádí Noeho z archy, přijímá oběť a zabezpečuje život na zemi.

15 I promluvil Bůh k Noemu: 16 „Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů. 17 Vyveď s sebou všechno tvorstvo, jež je s tebou, všechnu zvěř i ptactvo a dobytek a všechnu havěť plazící se po zemi. Ať se na zemi hemží, ať se na zemi plodí a množí.“ 18 Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů. 19 Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy. 20 Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. 21 I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. 22 Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“

Zabezpečení života

Bůh člověku žehná. Vydává mu za pokrm i živé tvorstvo. K ochraně lidského života vyhlašuje trest smrti.

9 1 Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. 2 Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. 3 Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. 4 Jen maso oživené krví nesmíte jíst. 5 A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. 6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. 7 Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní.“

Smlouva a její znamení

Bůh uzavírá smlouvu s člověkem i se vším stvořením. Zpečeťuje ji znamením duhy.

8 Bůh řekl Noemu a jeho synům: 9 „Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem 10 i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. 11 Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi.“ 12 Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: 13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15 rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. 16 Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi.“ 17 Řekl pak Bůh Noemu: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi.“

Prokletí a požehnání

Lidstvo se rozdělilo podle tří synů Noeho. Cesta Chámova je prokleta, cesta Šémova je požehnána i pro Jefeta.

18 Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův. 19 Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země. 20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. 21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. 22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. 23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. 24 Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn, 25 řekl: „Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!“ 26 Dále řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! 27 Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!“ 28 Po potopě žil Noe tři sta padesát let. 29 Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.

ROZMNOŽENÍ A ROZČLENĚNÍ LIDSTVA

Potomci Noeho, rozdělení do tří skupin, představují celé lidstvo, jeho možnosti i nebezpečí.

10 1 Toto je rodopis synů Noeho: Šém, Chám a Jefet. Po potopě se jim narodili synové. 2 Synové Jefetovi: Gomer a Magóg a Mádaj, Jávan a Túbal, Mešek a Tíras. 3 Synové Gomerovi: Aškenaz a Rífat a Togarma. 4 Synové Jávanovi: Elíša a Taršíš, Kitejci a Dódanci. 5 Z nich vzešly ostrovní pronárody v různých zemích, pronárody různého jazyka a různých čeledí. 6 Synové Chámovi: Kúš a Misrajim, Pút a Kenaan. 7 Synové Kúšovi: Seba a Chavíla, Sabta a Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedán. 8 Kúš pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvním bohatýrem. 9 Byl to bohatýrský lovec před Hospodinem; proto se říká: Jako Nimrod, bohatýrský lovec před Hospodinem. 10 Počátkem jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru. 11 Z této země vyšel do Asýrie a vystavěl Ninive – i Rechobót-ír a Kelach 12 a Resen mezi Ninivem a Kelachem – to je to veliké město.
13 Misrajim zplodil Lúďany a Anámce, Lehábany a Naftúchany 14 i Patrúsany a Kaslúchany – z nich vyšli Pelištejci – a Kaftórce. 15 Kenaan zplodil Sidóna, svého prvorozeného, a Chéta, 16 Jebúsejce, Emorejce a Girgašejce 17 i Chivejce, Arkejce a Síňana, 18 Arváďana a Semárce a Chamáťana. Potom se čeledi kenaanské rozptýlily. 19 Pomezí kenaanské se táhlo od Sidónu směrem přes Gerar až ke Gáze, směrem přes Sodomu, Gomoru, Admu a Sebójím až k Leše.
20 To jsou synové Chámovi v různých zemích, pronárody různých čeledí a jazyků. 21 Také Šémovi, praotci všech Heberovců, staršímu bratrovi Jefeta, se narodili synové. 22 Synové Šémovi: Élam a Ašúr, Arpakšád a Lúd a Aram. 23 Synové Aramovi: Ús a Chúl, Geter a Maš. 24 Arpakšád zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera. 25 Heberovi se narodili dva synové: jméno jednoho bylo Peleg (to je Rozčlenění), neboť za jeho dnů byla země rozčleněna; a jméno jeho bratra bylo Joktán. 26 Joktán pak zplodil Almódada a Šelefa, Chasarmáveta a Jeracha, 27 Hadórama a Úzala a Diklu, 28 Óbala a Abímaela a Šebu, 29 Ofíra a Chavílu a Jóbaba; ti všichni jsou synové Joktánovi. 30 Jejich sídliště bylo od Méši směrem k Sefáru, hoře na východě. 31 To jsou synové Šémovi různých čeledí a různých jazyků, různé pronárody v různých zemích. 32 To jsou čeledi synů Noeho podle jejich rodopisu v různých pronárodech; z nich pak po potopě vzešly všechny pronárody na zemi.

← První Mojžíšova (GENESIS) 1-4 První Mojžíšova (GENESIS) 11-30 →

 

3.3/5 - (3 hlasů)



Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
a to z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam.
Sprosté urážky, slovní napadení, nebo nebiblické bludy budou vymazány.

Odebírat
Upozornit mě
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments