Ježíš Kristus

Křesťanské stránky o Bohu a Ježíši.

Žalmy (73-89) – Třetí kniha žalmů

  • Přidáno: 12 srpna, 2012
  • Zobrazeno: 924 x
  • Komentáře: 0
  • Klíčová slova:

Třetí kniha žalmů

JAK JE BŮH DOBRÝ K IZRAELI

73 1 Žalm. Pro Asafa. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce!
2 Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty,
3 neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí.
4 Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí,
5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé.
6 Jejich náhrdelníkem je zpupnost, násilnictví šatem, do něhož se halí.
7 Jejich oko vystupuje z tuku, provaluje se smýšlení srdce.
8 Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé.
9 Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi.
10 A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem.
11 Říkávají: „Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?“
12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.
13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?
14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.
15 Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni,“ věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.
16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.
17 Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.
18 Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš.
19 Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč, zajdou
20 jako sen po procitnutí; Panovníku, pohrdneš jejich přeludem, až je probudíš.
21 Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví,
22 byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval.
23 Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici,
24 povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš.
25 Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení.
26 Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.
27 Hle, ti, kdo se tobě vzdálí, zhynou. Ty umlčíš každého, kdo poruší ti věrnost.
28 Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.

BOŽE, ZANEVŘEL JSI NA NÁS NATRVALO?

74 1 Poučující, pro Asafa. Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo?
Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš.
2 Rozpomeň se na svou pospolitost, kterou jsi před věky získal, na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sijón, kde bydlíš.
3 Zaměř kroky vzhůru k trvající spoušti, ve svatyni nepřítel vše zničil.
4 Ve tvém shromáždění zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili.
5 Ví se, že tak, jako když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů,
6 nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem.
7 Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.
8 V srdci si řekli: „Jejich rod úplně vyhubíme !“ Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi.
9 Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde.
10 Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno?
11 Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s nimi!
12 Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy.
13 Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy,
14 rozdrtil jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře,
15 rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok, vysušil jsi mocné říční toky.
16 Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce,
17 ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.
18 Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno.
19 Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň,
20 přihlédni ke smlouvě! Plno doupat násilí je v temných koutech země.
21 Kéž zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno!
22 Povstaň, Bože, a své pře se ujmi, rozpomeň se, že ti bloud utrhá denně.
23 Nezapomeň na křik protivníků, na ten ustavičně stoupající hukot útočníků!

VZDÁVÁME TI CHVÁLU, BOŽE, VZDÁVÁME TI CHVÁLU

75 1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Žalm; pro Asafa, píseň.
2 Vzdáváme ti chválu, Bože, vzdáváme ti chválu! Tvé jméno je blízko, vypráví se o tvých divech.
3 „Já určím tu chvíli, kdy vykonám soud dle práva.
4 Země se rozplyne se všemi, kdo na ní sídlí; já jsem to, kdo dává pevnost jejím sloupům.“ -Sela-
5 Potřeštěncům říkám: Nechte ztřeštěností! Říkám svévolníkům: Nezvedejte rohy!
6 Nezvedejte svoje rohy vzhůru, nemluvte s tak drzou šíjí!
7 Nikdo od východu, nikdo od západu, nikdo od hornaté pouště,
8 jenom Bůh je soudce: jednoho poníží, druhého povýší.
9 Hospodin má v ruce kalich: víno kvasí, je plné příměsků, z něho nalévá a vypijí je i s kaly až do dna všichni svévolníci země.
10 A já to budu navěky hlásat, budu zpívat žalmy Jákobovu Bohu.
11 A všem svévolníkům srazím rohy, rohy spravedlivého se zvednou.

V JUDSKÉ ZEMI JE ZNÁM BŮH

76 1 Pro předního zpěváka. Za doprovodu strunných nástrojů. Žalm pro Asafa. Píseň.
2 V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli.
3 V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu.
4 Roztříštil tam střely ohnivé i s lukem, štíty, meče, válku. -Sela-
5 Vznešený, jak jasně záříš nad horami rozsápaných!
6 Zarputilci za kořist ti padli, dřímají svůj sen; všem válečníkům ochrnuly ruce.
7 Pohrozils, Jákobův Bože, a mrákota obestřela válečné vozy i koně.
8 Ty vzbuzuješ bázeň. Kdo před tebou obstojí, když vzplaneš hněvem?
9 Svou při jsi vyhlásil z nebe. Země žila hned v bázni a v míru,
10 když Bůh povstal k soudu pro záchranu všech pokorných v zemi. -Sela-
11 Rozhořčením stíháš lidi a je ti to k chvále, po svém rozhořčení opášeš se pozůstatkem lidu.
12 Učiňte slib a splňte jej Hospodinu, svému Bohu! Všichni kolem něho ať přinesou poctu tomu, jenž vzbuzuje bázeň,
13 tomu, který krotí ducha vojevůdců a vzbuzuje bázeň v králích země.

ÚPĚNLIVĚ VOLÁM K BOHU

77 1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm.
2 Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!
3 V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.
4 Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý. -Sela-
5 Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.
6 Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.
7 V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:
8 Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?
9 Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?
10 Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování? – Sela-
11 Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.
12 Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.
13 Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.
14 Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš?
15 Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat.
16 Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy. -Sela-
17 Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly.
18 Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy.
19 Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla.
20 Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy.
21 Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.

78 1 Lide můj, naslouchej učení mému, k slovům úst mých nakloň ucho,
2 otevřu svá ústa ku přísloví, předložím hádanky dávnověké.
3 Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli,
4 nebudeme tajit jejich synům.
Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal.
5 Stanovil svědectví v Jákobovi, vydal zákon v Izraeli a přikázal našim otcům, aby s tím seznamovali své syny,
6 aby o tom vědělo budoucí pokolení, synové, kteří se zrodí.
Ti to budou dále vyprávět svým synům,
7 aby složili důvěru v Boha a na Boží skutky nezapomínali, aby zachovávali vždy jeho přikázání,
8 a nebyli jako jejich otcové, to umíněné, vzdorné pokolení, pokolení nestálého srdce, jehož duch nezůstal věrný Bohu.
9 Lukem vyzbrojení Efrajimci otočili se v den bitvy.
10 Nedbali na smlouvu Boží, podle jeho zákona žít odepřeli,
11 zapomněli na jeho skutky, na divy, jež jim dal shlédnout.
12 On před jejich otci činil divy v zemi egyptské na Sóanském poli.
13 Moře rozpoltil a převedl je, jako hráz postavil vody.
14 Ve dne oblakem je vodil, po celou noc září ohně.
15 Rozpoltil na poušti skály, dal jim pít hojně jak z propastných tůní,
16 bystřiny vyvedl ze skalního štítu, nechal plynout vodstva jako řeky.
17 Hřešili však proti němu opět. Vzdorovali v tom vyprahlém kraji Nejvyššímu,
18 srdcem pokoušeli Boha, chtěli stravu podle vlastní vůle.
19 A reptali proti Bohu: „Může Bůh prostřít stůl v poušti?
20 Do skály sic udeřil a potoky vod tekly proudem. Může však dát také chleba nebo opatřit pro svůj lid maso?“
21 Hospodin se rozlítil, když to vše slyšel. Oheň prudce vzplanul proti Jákobovi, hněv vyšlehl proti Izraeli,
22 neboť nevěřili Bohu, nedoufali v jeho spásu.
23 Přesto vydal příkaz mračnům shůry, zotevíral vrata nebes
24 a jako déšť spouštěl na ně manu, aby jedli, nebeské obilí jim dával.
25 Člověk jísti směl chléb mocných, stravu sesílal jim do sytosti.
26 Dal na nebi vanout východnímu větru, jižní vítr přivedl svou mocí
27 a déšť masa na ně spustil, tolik jako prachu, pernatého ptactva jak mořského písku,
28 nechával je padat rovnou do tábora okolo příbytků jejich.
29 Najedli se víc než do sytosti, dopřál jim to, čeho byli chtiví.
30 Nepřešla je chtivost. Měli ještě pokrm v ústech,
31 když proti nim vyšlehl hněv Boží. Zahubil jejich velmože, izraelské junáky v prach srazil.
32 Přes to vše hřešili dále, nevěřili jeho divům.
33 Tu učinil konec jejich dnům, že přešly jako vánek, jejich léta přeťal náhlým děsem.
34 Kdykoli je hubil, dotazovali se po jeho vůli, za úsvitu hledávali opět Boha,
35 připomínali si, že Bůh býval jejich skála, že Bůh nejvyšší byl jejich vykupitel.
36 Ale klamali ho svými ústy, jazykem mu lhali,
37 v svém srdci nestáli při něm, nezůstali věrni jeho smlouvě.
38 Ale on se slitovával, zprošťoval je nepravostí, nevydal je zkáze, často odvrátil svůj hněv a nedal zcela procitnout svému rozhořčení,
39 pamatoval, že jsou jenom tělo, vítr, který zavane a už se nevrací.
40 Kolikrát mu v poušti vzdorovali, jakou trýzeň působili mu v tom pustém kraji!
41 Zas a zase pokoušeli Boha, činili výčitky Svatému Izraele.
42 Nepřipomínali jeho sílu, den, kdy je vykoupil z moci protivníka,
43 když činil svá znamení v Egyptě a své zázraky na Sóanském poli.
44 Ramena řek i bystřiny proměnil v krev, takže se nemohli napít.
45 Seslal na ně mouchy, aby je sžíraly, žáby, které jim přinesly zkázu.
46 Co se urodilo, vydal hmyzu, kobylkám plod jejich práce.
47 Jejich révu zničil krupobitím a smokvoně mrazem.
48 Jejich dobytek vydal v plen krupobití a ohnivým střelám jejich stáda.
49 Tak je stíhal svým planoucím hněvem, hněvem hrozným, prchlivostí, souženími, řadou poslů zkázy.
50 Dával průchod svému hněvu, jejich duše neušetřil smrti, vydal moru v plen vše živé.
51 Všechno prvorozené v Egyptě pobil, prvotiny plodivé síly v Chámových stanech.
52 Ale svůj lid vedl jako ovce, jako stádo je převedl pouští,
53 vodil je bezpečně, strach mít nemuseli, jejich nepřátele pohltilo moře.
54 Dovedl je až k území své svatyně, k této hoře, kterou pravicí svou získal.
55 Vypudil před nimi pronárody, jejich zem rozměřil na dědictví, v jejich stanech ubytoval izraelské kmeny.
56 Ale pokoušeli ho a vzdorovali Bohu nejvyššímu a nedbali na svědectví jeho,
57 odpadali, byli věrolomní jak otcové jejich, selhávali jako záludný luk.
58 Na posvátných návrších ho uráželi, svými modlami ho podnítili k žárlivosti.
59 Bůh se rozlítil, když to vše slyšel, velmi si zprotivil Izraele:
60 opovrhl svým příbytkem v Šílu, stanem, v němž přebýval mezi lidmi.
61 Vydal do zajetí svoji sílu, svoji čest do rukou protivníka
62 a svůj lid vydal v plen meči, proti svému dědictví vzplál prchlivostí.
63 Jejich junáky sežehl oheň, jejich panny svatebních chval nepoznaly.
64 Jejich kněží padli mečem, jejich vdovy neplakaly.
65 A pak se Panovník probudil jak ze sna, jak bohatýr rozjařený vínem,
66 zezadu bil svoje protivníky, uvedl na ně potupu věčnou.
67 Zprotivil si Josefův stan, Efrajimův kmen si nevyvolil,
68 zvolil si kmen Judův, horu Sijón, tu si zamiloval.
69 Svou svatyni vybudoval jak výšiny nebes, navěky ji založil jak zemi.
70 Davida si zvolil, svého služebníka, povolal ho ze salaší,
71 od ovcí s jehňaty ho přivedl, aby pásl Jákoba, jeho lid, Izraele, jeho dědičný díl.
72 A pásl je s bezúhonným srdcem, rukou zkušenou je vodil.

BOŽE, VTRHLY PRONÁRODY DO DĚDICTVÍ TVÉHO

79 1 Žalm pro Asafa. Bože, vtrhly pronárody do dědictví tvého, tvůj svatý chrám poskvrnily, Jeruzalém obrátily v hromady sutin!
2 Mrtvoly tvých služebníků daly za potravu nebeskému ptactvu, těla tobě věrných zemské zvěři.
3 Prolévaly jejich krev okolo Jeruzaléma jak vodu, a nebyl, kdo by je pohřbil.
4 Tupení svých sousedů jsme vystaveni, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky.
5 Dlouho ještě, Hospodine? Chceš se pořád hněvat? Bude tvoje rozhorlení planout jako oheň?
6 Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na království, která nevzývají tvoje jméno;
7 vždyť pozřely Jákoba a zpustošily jeho nivy.
8 Nepřipomínej nám staré nepravosti, pospěš nám vstříc se svým slitováním, jsme naprosto vyčerpáni.
9 Bože, naše spáso, pomoz nám pro slávu svého jména, vysvoboď nás, zprosť nás hříchů pro své jméno!
10 Proč by měly pronárody říkat: „Kde je ten jejich Bůh?“ Kéž by pronárody poznaly před naším zrakem pomstu za prolitou krev tvých služebníků.
11 Kéž k tobě pronikne sténání vězňů! Mocnou paží svou zachovej syny smrti!
12 Našim sousedům vrať sedminásobně do klína potupu, jíž potupili tebe, Panovníku.
13 My, tvůj lid – ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech.

NASLOUCHEJ, PASTÝŘI IZRAELE

80 1 Pro předního zpěváka. Podle „Lilií“. Svědectví pro Asafa. Žalm.
2 Naslouchej, pastýři Izraele, ty, jenž Josefa jak ovce vodíš, zaskvěj se, jenž trůníš nad cheruby, před kmeny Efrajim, Benjamín, Manases!
3 Vzbuď svou bohatýrskou sílu a přijď zachránit nás.
4 Bože, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni.
5 Hospodine, Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem při modlitbách svého lidu?
6 Chlebem slzí jsi je krmil, pít jsi jim dal slzy plnou měrou.
7 Pro sousedy jsme předmětem sváru, nepřátelům pro smích.
8 Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!
9 Vinnou révu z Egypta jsi vyňal, vypudil jsi pronárody a ji jsi zasadil.
10 Připravil jsi pro ni všechno, zapustila kořeny a rozrostla se v zemi.
11 Hory přikryla svým stínem, její ratolesti jsou jak Boží cedry,
12 rozložila výhonky až k moři a své úponky až k Řece.
13 Proč pobořils její zídky? Aby trhali z ní všichni, kdo jdou kolem?
14 Rozrývá ji kanec z lesa a spásá ji polní havěť.
15 Bože zástupů, navrať se, shlédni z nebe, popatř, ujmi se té révy,
16 kmene, který pravice tvá zasadila, letorostu, jejž sis vypěstoval.
17 Spálena je ohněm, porubána, zachmuřil jsi tvář a hynou.
18 Nad mužem své pravice drž svoji ruku, nad synem člověka, letorostem, jejž sis vypěstoval.
19 Nikdy se tě nespustíme, zachovej nám život, ať můžeme vzývat tvoje jméno.
20 Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!

PLESEJTE BOHU, NAŠÍ SÍLE

81 1 Pro předního zpěváka, podle gatského způsobu. Pro Asafa.
2 Plesejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu!
3 Prozpěvujte žalmy, bijte v buben, hrejte na líbeznou citeru a harfu,
4 při novoluní zatrubte na polnice, při úplňku v den našeho svátku.
5 Takové je nařízení v Izraeli a řád Jákobova Boha.
6 Svědectví uložil v Josefovi, když vytáhl na egyptskou zemi, kde jsem slýchal řeč, kterou jsem neznal.
7 Jeho záda břemene jsem zbavil, i koš odložily jeho ruce.
8 V soužení jsi volal a já jsem tě bránil, odpověděl jsem ti skryt v rachotu hromu, tam při Vodách sváru jsem tě zkoušel.
-Sela-
9 Slyš, můj lide, svědčím proti tobě, kéž bys mě poslechl, Izraeli.
10 Nesmíš mít cizího boha, nebudeš se klanět cizáckému bohu!
11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě přivedl z egyptské země. Otevři svá ústa, naplním je.
12 Neuposlechl mě lid můj, Izrael mi povolný být nechtěl.
13 Nechal jsem je tedy být s tím zarputilým srdcem, ať si jdou za svými plány.
14 Kdyby mě však můj lid uposlechl, kdyby Izrael mými cestami chodil,
15 brzy bych pokořil jeho nepřátele, obrátil bych ruku proti jeho protivníkům.
16 Ti, kdo Hospodina nenávidí, vtírali by se do jeho přízně, věčně by trval čas jeho lidu,
17 bělí pšeničnou by ho sám krmil. Medem ze skály tě budu sytit!

82 1 V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy:
2 „Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům?
-Sela-
3 Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost,
4 pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!“
5 Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí.
6 „Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,‘
7 zemřete též jako jiní lidé, padnete tak jako každý vladař.“
8 Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody!

BOŽE, NEBUĎ ZTICHA – 1 Píseň. Žalm pro Asafa.

83 2 Bože, nebuď zticha, nemlč, Bože, nezůstávej v klidu!
3 Hleď, jak tvoji nepřátelé hlučí, kdo tě nenávidí, pozvedají hlavu,
4 kují proti tvému lidu tajné plány, radí se proti těm, které skrýváš:
5 „Pojďme,“ praví, „vyhlaďme je, ať národem nejsou, ať se nikdy jména Izraele ani nevzpomene!“
6 Tak se spolu svorně uradili, uzavřeli proti tobě smlouvu
7 stany edómské a Izmaelci, Hagrejci i Moáb,
8 Gebal, Amón s Amálekem, Pelištea, ti, kdo sídlí v Týru,
9 Ašúr se k nim také přidal. Paží synů Lotových se stali.
-Sela-
10 Nalož s nimi jako s Midjánem, jako se Síserou, jako s Jabínem v Kíšonském úvalu:
11 u Én-dóru byli vyhlazeni, mrvou na roli se stali.
12 Nalož s jejich knížaty jak s Orébem a Zébem, s všemi jejich vojevůdci jako se Zebachem, se Salmunou,
13 kteří řekli: „Zaberme si Boží nivy!“
14 Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří, jako stéblo unášené větrem!
15 Jako požár, když stravuje lesy, jako plameny, když sežehují hory,
16 tak je postihni svou bouří, svou smrští je vyděs.
17 Pohanou jim pokryj líce, aby hledali tvé jméno, Hospodine.
18 Ať jsou zahanbeni, vyděšeni navždy, ať se rdí a hynou,
19 ať poznají, že ty jediný, jenž Hospodin máš jméno, jsi ten nejvyšší nad celou zemí!

JAK JE TVŮJ PŘÍBYTEK MILÝ, HOSPODINE ZÁSTUPŮ

84 1 Pro předního zpěváka. Podle gatského způsobu. Pro Kórachovce, žalm.
2 Jak jsou milé tvé příbytky, Hospodine zástupů!
3 Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!
4 Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
5 Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.
-Sela-
6 Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť.
7 Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.
8 Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu.
9 Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože!
– Sela-
10 Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout.
11 Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde ; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti,
12 vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.
13 Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!

HOSPODINE, PROJEVOVAL JSI SVÉ ZEMI PŘÍZEŇ

85 1 Pro předního zpěváka. Pro Kórachovce, žalm.
2 Hospodine, projevoval jsi své zemi přízeň, úděl Jákobův jsi změnil.
3 Snímal jsi ze svého lidu nepravosti, přikrýval jsi všechny jeho hříchy.
-Sela-
4 Svou prchlivost odkládal jsi zcela, přestával jsi planout hněvem.
5 Navrať se k nám, Bože, naše spáso, učiň konec svému rozlícení!
6 Chceš se na nás hněvat věčně? Stíhat hněvem všechna pokolení?
7 Což nám nenavrátíš život, aby se tvůj lid z tebe radoval?
8 Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, uděl nám svou spásu!
9 Vyslechnu, co promluví Bůh Hospodin, zajisté vyhlásí pokoj pro svůj lid, své věrné, jenom ať se k své hlouposti nevracejí!
10 Ano, jeho spása je blízko těm, kdo se ho bojí, v naší zemi bude přebývat sláva.
11 Setkají se milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení.
12 Ze země vyraší pravda, z nebe bude shlížet spravedlnost.
13 Hospodin dopřeje dobrých časů, svou úrodu vydá naše země.
14 Před ním půjde spravedlnost a on bude kráčet její cestou.

HOSPODINE, NAKLOŇ UCHO, ODPOVĚZ MI

86 1 Modlitba Davidova. Hospodine, nakloň ucho, odpověz mi, jsem tak ponížený, zubožený.
2 Ochraňuj mě, jsem tvůj věrný, spas, můj Bože, svého služebníka, který v tebe doufá.
3 Smiluj se nade mnou, Panovníku, po celé dny k tobě volám.
4 Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši,
5 neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný.
6 Dopřej, Hospodine, mé modlitbě sluchu, věnuj pozornost mým prosbám.
7 V den svého soužení volám k tobě a ty mi odpovíš.
8 Panovníku, není ti rovného mezi bohy a tvým činům se nic nevyrovná.
9 Všechny pronárody, tvoje dílo, se ti přijdou klanět, Panovníku, budou oslavovat tvoje jméno,
10 protože jsi veliký a konáš divy; jedině ty jsi Bůh.
11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, budu žít podle tvé pravdy, soustřeď mou mysl na bázeň tvého jména.
12 Celým srdcem, Panovníku, Bože můj, ti budu vzdávat chválu, tvoje jméno věčně oslavovat,
13 vždyť tvé velké milosrdenství je se mnou; z nejhlubšího podsvětí jsi vytrhl mou duši.
14 Bože, povstávají proti mně opovážlivci, o život mi ukládá smečka ukrutníků, na tebe se neohlíží.
15 Ty však, Panovníku, jsi Bůh slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný, věrný.
16 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou, dej svou sílu svému služebníku, vítězství synu své služebnice!
17 Ukaž na mně dobré znamení, ať to vidí, kdo mě mají v nenávisti, ať jsou zahanbeni, že jsi, Hospodine, moje pomoc, moje potěšení!

NA POSVÁTNÝCH HORÁCH ZALOŽIL SVŮJ CHRÁM

87 1 Pro Kórachovce, zpívaný žalm. Na posvátných horách založil svůj chrám.
2 Hospodin miluje brány Sijónu nad všechny příbytky Jákobovy.
3 Slavné věci hlásány jsou v tobě, město Boží!
-Sela-
4 Připomenu Rahaba i Bábel jakožto ty, kdo mě znají, také Pelišteu a Týr s Kúšem, každý z nich se zrodil tady.
5 O Sijónu řeknou: V něm se zrodil ten i onen, a sám Nejvyšší jej činí pevným.
6 Při soupisu lidských společenství Hospodin si zaznamená: Každý z nich se zrodil tady.
-Sela-
7 A dají se do zpěvu a tance: Všechna spása pramení mi z tebe!

HOSPODINE, BOŽE, MÁ SPÁSO

88 1 Žalmová píseň, pro Kórachovce. Pro předního zpěváka, pro zpěv při tanečním reji. Poučující, pro Hémana Ezrachejského.
2 Hospodine, Bože, má spáso, ve dne i v noci před tebou úpím;
3 kéž vstoupí moje modlitba k tobě, nakloň ucho k mému bědování!
4 Samým zlem se sytí moje duše, k podsvětí spěje můj život.
5 Jsem počítán k těm, co sestupují v jámu, jsem jako muž, který pozbyl síly.
6 Jsem odložen mezi mrtvé jako skolení, co leží v hrobech, na které už ani nevzpomeneš, kteří jsou zbaveni ochrany tvých rukou.
7 Odložils mě do nejhlubší jámy, do temnoty hlubin.
8 Leží na mně tíha tvého rozhořčení, všemi svými příboji mě trýzníš.
-Sela-
9 Známé jsi mi vzdálil, zhnusils mě jim, jsem uvězněn, nemám východiska.
10 Oči mám zkalené utrpením, po celé dny jsem tě, Hospodine, volal, vztahoval jsem k tobě dlaně.
11 Což pro mrtvé budeš konat svoje divy? Povstanou snad stíny a vzdají ti chválu?
-Sela-
12 Což se o tvém milosrdenství vypráví v hrobě? O tvé věrnosti v říši zkázy?
13 Což jsou známy v temnotě tvé divy, tvoje spravedlnost v zemi zapomnění?
14 Hospodine, pomoz, k tobě volám, ráno má modlitba přichází k tobě.
15 Hospodine, proč jsi na mě zanevřel a svou tvář přede mnou skrýváš?
16 Jsem ponížen a od mládí hynu, snáším tvé hrůzy, nevím si rady.
17 Přehnala se přese mne výheň tvého hněvu, děsuplné rány tvé mě umlčely,
18 ze všech stran se na mě denně hrnou jako vody, všechny najednou mě obkličují.
19 Přítele a druha jsi mi vzdálil, jenom temnoty se ke mně znají!

O HOSPODINOVĚ MILOSRDENSTVÍ CHCI ZPÍVAT VĚČNĚ

89 1 Poučující, pro Étana Ezrachejského.
2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.
3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,
4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“
-Sela-
6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost.
7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?
8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe.
9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.
10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny.
11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele.
12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm.
13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu.
14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená.
15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost.
16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine.
17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost,
18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá.
19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele.
20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu.
21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým.
22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.
23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří.
24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.
25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu.
26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky.
27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘
28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země.
29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu.
30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes.
31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů,
32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání,
33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti,
34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost,
35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.
36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?
37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,
38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“
-Sela-
39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil.
40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.
41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.
43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.
44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.
45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.
46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
-Sela-
47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
– Sela-
50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?
51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!
53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.

← Žalmy (42-72)Žalmy (90-106) →

 

Hodnotit



Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
a to z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam.
Sprosté urážky, slovní napadení, nebo nebiblické bludy budou vymazány.

Odebírat
Upozornit mě
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments