„Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“(Sk 1,11)
Schyluje se k největší události v dějinách lidstva? Vrátí se Ježíš Kristus na naši planetu? Co říká Bible o jeho druhém příchodu? Kdy má nastat a jak bude probíhat? Týká se tato převratná událost pouze křesťanů nebo zasáhne všechny obyvatele Země? Jsou nějaké důkazy, že k Ježíšovu návratu skutečně dojde?
Jaká je budoucnost lidstva? Co čeká tento svět? Myslím, že většina lidí si klade podobné otázky. Možné odpovědi se však různí. Ti s růžovými brýlemi tvrdí, že nás čeká celosvětový mír a blahobyt. Lidstvo své problémy vyřeší – pokrok se přece nedá zastavit. Lidé určitě dostanou rozum. Ti s černými brýlemi poukazují na nukleární nebo biologické hrozby, stupňující se teroristické útoky, ohrožení lidstva epidemiemi nevyléčitelných nemocí, meteority hrozící zničením života na Zemi, ozónovou díru, sociální nerovnováhu mezi bohatým severem a chudým jihem, přemnožení lidí, ekologické katastrofy, hladomory, války o vodu… Který z těchto pohledů se vám zdá bližší realitě? Nosíte růžové nebo černé brýle? Máte strach při pohledu do budoucnosti? Nebo se těšíte na vymoženosti a radovánky, které nám přinese? Nebo zastáváte názor, že se nás problémy světa netýkají, protože máme to štěstí, že žijeme v bohaté a relativně klidné zemi? Ať si ostatní řeší své problémy sami, hlavně že se já mám dobře? Co je před námi?
Skupina lidí s růžovými brýlemi je asi v pohodě. Ti, kteří se však alespoň trochu zajímají o dění ve světě, ti, kteří mají otevřené oči a občas si pustí zprávy, ti asi mají o budoucnost obavy. A opodstatněné. Vždyť i vědci, politici, lékaři, filozofové, futurologové, ekonomové a teologové hovoří o mnohých vleklých problémech lidstva, jejichž řešení je v nedohlednu. A tyto problémy se stále zhoršují. Vědci upozorňují, že mnohé přírodní zdroje budou brzy vyčerpány, ekologická rovnováha je již dnes značně narušená. Planeta Země se svíjí v bolestech. Stále větší devastace se odehrává i v lidských srdcích. Násilí, bolest, týrání, sobectví, vydírání, zneužívání atd. jsou dnes již běžnou součástí mezilidských vztahů. Zkusme sundat své brýle a podívat se na naši budoucnost realisticky. Je skutečně tak děsivá? Není žádná naděje? Můžeme nahlédnout za oponu času?
Doufám, že jsem vás svým úvodem moc nevyděsil nebo nedeprimoval. Ale myslím si, že všichni jasně vidíme, že náš svět není bezproblémový, že nežijeme v ráji. Jak to tedy s námi bude? Dá se naše budoucnost odhadnout? Co říká o budoucnosti světa Kniha, kterou mnozí považují za zdroj pravdy?
Možná vás zklamu, ale biblická proroctví hovoří jasně. Lidé nedostanou rozum, nevzpamatují se a nezačnou se k sobě chovat láskyplně. Problémy samy od sebe nezmizí. Tolik oslavovaný vědeckotechnický pokrok je nevyřeší. Bible mluví úplně o něčem jiném. Podle proroctví a znamení v ní uvedených můžeme jasně vidět, že se blíží konec světa. A že už je velice blízko, blíž, než jsme ochotni si připustit.
Tento předpovězený konec není však spojen s pádem meteoritu, atomovou válkou, pandemií nevyléčitelných nemocí nebo globální ekologickou katastrofou. Konec světa, který předpovídá Bible je spojen s událostí, která s sebou nese naději. Vrátí se ten, který po naší planetě chodil před 2000 lety, ten, který změnil svět – Ježíš Kristus.
Apoštolové a první křesťané očekávali s nadějí brzký návrat jejich Pána. Věřili, že všechna zaslíbení a proroctví Písma se naplní při jeho druhém příchodu. První křesťané se dokonce zdravili pozdravem „Maran atha“, což znamená „Pán přichází“. Těšili se na brzké splnění své naděje. Na čem byla jejich víra založena? Může i dnes rozumně uvažující člověk věřit v Kristův návrat?
Jistota druhého příchodu je založena na důvěryhodnosti Bible. Těsně před svou smrtí řekl Ježíš svým učedníkům, že se vrací ke svému Otci, aby pro ně připravil místo. A slíbil: „Opět přijdu a vezmu vás k sobě…“ (J 14,3). Ježíš toto zaslíbení opakoval vícekrát. A kdo něco ví o Ježíšových slovech, ví, že nemluví do větru. Co slíbil, to také splní. O Ježíšově návratu hovořili i apoštolové a touto nadějí žili. V listu Filipským 3,20 je například napsáno:
My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.
Výhled na Kristův druhý příchod dával jeho učedníkům sílu snášet všechny těžkosti a pronásledování.
Poté, co Ježíš po svém vzkříšení vstoupil na nebesa, ujišťovali učedníky o jeho návratu i andělé:
Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: “Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.”(Sk 1,9-11)
Někdo spočítal, že v Bibli nacházíme na 1500 zmínek o Kristově návratu. Ve 260 kapitolách Nového zákona je 318krát zmínka o tomto zaslíbení. Nejen Nový zákon však hovoří o Ježíšově druhém příchodu jako o jistotě. Ve Starém zákoně připadá na každé proroctví týkající se jeho prvního příchodu 8 proroctví předpovídajících jeho druhý příchod. Celé statě Písma se věnují tomuto jedinečnému tématu – Matouš 24, Marek 13, Lukáš 21, různé části epištol. Tomuto tématu se věnují i dvě celé biblické knihy – Daniel a Zjevení.
Dokonce už před potopou řekl Bůh Henochovi, že to bude Kristus přicházející ve slávě, kdo ukončí existenci hříchu:
Prorokoval také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle, přichází Pán s desetitisíci svých svatých, aby vykonal soud nade všemi a usvědčil všechny bezbožné z jejich skutků, které kdy ve své bezbožnosti spáchali, i ze všech zpupných řečí, které ti hříšníci mluvili proti němu. (Ju 14,15)
Tisíc let před narozením Ježíše mluvil žalmista o Hospodinově příchodu, při kterém shromáždí svůj lid:
Přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Před ním jde oheň sžírající, vichřice běsní kolem něho. Nebesa shůry i zemi volá, povede při se svým lidem. “Shromážděte mi mé věrné, ty, kdo při oběti přijali mou smlouvu!” (Ž 50,3-5)
Blízkost a realitu druhého příchodu zdůrazňují i mnohá naplňující se biblická proroctví. Jedním z nich je například proroctví z Daniele 2. kapitoly, nad kterým jsme již společně uvažovali. Pokud poznáme, že se většina biblických proroctví již přesně naplnila, nemáme důvod pochybovat, že se splní i ta zbývající – především ta o návratu Krále králů a ustanovení jeho věčného království.
Návrat Ježíše Krista je samozřejmě úzce spjat s jeho prvním příchodem. Kdyby Ježíš nepřišel poprvé a nezískal rozhodující vítězství nad hříchem a satanem, neměli bychom žádný důvod věřit, že přijde znovu, aby ukončil satanovu vládu nad tímto světem a obnovil jej do původní dokonalosti. Ale protože víme, že před 2000 lety přišel, „aby svou obětí sňal hřích“, máme také důvod věřit tomu, že se zjeví podruhé „ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají“ (Žid 9,26.28).
Když Ježíš mluvil o znameních, která budou ukazovat, že jeho příchod je blízko, vyjádřil také obavu, aby jeho lid nebyl sveden falešnými tvrzeními. Varoval, že před jeho druhým příchodem „vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné“ (Mt 24,24). Ježíš také řekl: „Tehdy řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš nebo tam´, nevěřte!“ (Mt 24,23). Varoval nás předem. Aby mohli věřící rozlišit mezi pravým příchodem a jeho falešným napodobením, odhalují biblické texty podrobnosti o způsobu, jakým se Kristus vrátí.
Když Ježíš po svém vzkříšení vystoupil vzhůru v oblacích, oslovili dva andělé učedníky, kteří se stále ještě dívali do nebe za svým odcházejícím Pánem:
“Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.” (Sk 1,11)
Jinými slovy – andělé říkali, že stejný Pán, který je před chvílí opustil – reálná osoba či hmatatelná bytost, ne nějaké duchovní bytí (Luk 24,36-43), se zase vrátí na Zemi. A jeho druhý příchod bude stejně viditelný a osobní jako jeho nanebevstoupení. Ježíš Kristus přijde na tento svět osobně, ne v nějakém zastoupení. On sám povede nebeský průvod, bude v jeho čele. To on se vrátí jako mocný Panovník.
Kristův příchod nebude nějakým vnitřním a neviditelným prožitkem. Nebude to ani příchod na určité místo na tomto světě. Nepřijde tajně, ani se nezjeví jen vyvolené skupině lidí. Ježíš neponechal prostor pro pochybnosti ohledně viditelnosti svého příchodu. Jeho návrat bude celosvětovou událostí viditelnou pro všechny obyvatele Země.Ujišťuji vás, že ho nikdo nepřehlédne. Sám Ježíš popisuje svůj příchod takto:
Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka. (Mt 24,27)
Písmo jasně prohlašuje, že svědky jeho příchodu budou jak spravedliví, tak i bezbožní. Jan napsal:
Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko… (Zj 1,7)
A Ježíš Kristus připomíná reakci bezbožných lidí:
…a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. (Mt 24,30)
Bible ujišťuje, že Ježíšův návrat bude nejen viditelný, ale i slyšitelný. Nebude to tichá, nenápadná událost. Všichni o ní budou vědět. Bude to triumfální návrat Pána pánů a Krále králů:
Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe… (1Te 4,16)
Mohutný zvuk polnice (Mt 24,31) bude doprovázet shromažďování jeho lidu. Opravdu to nebude nic, co by se dalo přehlédnout nebo snad přeslechnout…
Když se Ježíš vrátí, přijde jako dobyvatel s mocí a „v slávě svého Otce se svými svatými anděly“ (Mt 16,27).
Přijde ve své a v Otcově slávě (Mt 24,30). Jan popisuje slávu Kristova příchodu nejdramatičtějšími slovy. Líčí Krista jedoucího na bílém koni, který vede nespočetnou nebeskou armádu (Zj 19,11-16). Kristus tedy nepřijde sám, ale v doprovodu velkého množství andělů (Mt 25,31). Celý vesmír bude pozorovat úžasný návrat Ježíše na naši planetu.
…potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. (1Te 4,17)
Když Ježíš přijde, zůstane v ovzduší nad naší Zemí. Nesestoupí na ni, aby po ní chodil, aby dělal zázraky, uzdravoval, nebo se tu dokonce zabydlel. Nebude konat žádná shromáždění a nebude mít žádné proslovy. Při této příležitosti ještě nezaloží na této Zemi své království. (To přijde zřídit až za tisíc let (viz Zj 20)). Přijde, aby k sobě do nebe vzal své věrné děti.
Druhý příchod Ježíše Krista už nebude narozením malého bezbranného miminka v nějaké bezvýznamné zapadlé vesničce. Nepřijde, aby zde žil a nakonec zemřel násilnou smrtí. Nepřijde, aby nám sloužil, aby uzdravoval nemocné nebo kázal. Tentokrát přijde jako Král králů a Pán pánů, jako Soudce a svrchovaný Vládce, který zasáhne do dějin lidstva a konečným způsobem vyřeší jeho vleklé problémy.
Ježíšův druhý příchod se týká obou skupin lidstva – lidí, kteří přijali jeho nabídku spasení i lidí, kteří se od něj odvrátili. Důležitým prvkem při ustanovení Kristova věčného království je shromáždění všech vykoupených, aby je mohl vzít s sebou do nebeského domova, který pro ně připravil. Toto slavné shromáždění Božího lidu umožní dvě zásadní události – vzkříšení mrtvých spravedlivých a proměnění živých věrných.
Při zvuku polnice oznamující Kristův návrat budou mrtví spravedliví vzkříšeni v neporušitelném a nesmrtelném těle.
Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: `Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! (1Kor 15,52-54)
V ten den budou zlomena pouta smrti a všichni lidé, kteří složili svou naději v Bohu, budou probuzeni k životu. „Ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve“ (1Te 4,16), tedy předtím, než budou živí spravedliví uchváceni vzhůru vstříc Pánu. Vzkříšení se znovu shledají s těmi, kteří při jejich odchodu prožívali zármutek. Bude znít nadšené jásání: „Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?´“ (1Kor 15,55)
Při vzkříšení nepovstane ono nemocné, zestárlé, zmrzačené tělo, které sestoupilo do hrobu, ale nové, nesmrtelné, dokonalé tělo, které již není poznamenáno hříchem, který způsobil jeho zkázu. Vzkříšení spravedliví prožijí dokončení Kristova díla obnovy a budou nyní odrážet dokonalý Boží obraz. Při druhém příchodu začíná věřícím pravý život, který už nebude narušen smrtí a jakýmkoliv utrpením. Jedná se o skutečný život po životě (ten nenastává hned po smrti, ale až při Kristově slavném příchodu).
Po vzkříšení spravedlivých mrtvých budou spravedliví živí, kteří budou žít na Zemi při druhém příchodu Ježíše Krista, proměněni. „Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.“ (1Kor 15,53). Při příchodu Ježíše žádná skupina věřících nepředběhne jinou. Apoštol Pavel vysvětluje, že živí a proměnění věřící budou „spolu s nimi ( se vzkříšenými věřícími) uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.“ (1Te 4,17)
Pro zachráněné bude druhý Ježíšův příchod zdrojem radosti a štěstí, ale pro ztracené to bude doba zničující hrůzy. Tak dlouho se vzpírali Boží lásce a jeho pozvání ke spasení, až doba milosti skončila. Svobodně si zvolili svůj úděl. Bůh nikoho nenutí, ale důsledky svých rozhodnutí musíme nést. Když ztracení spatří toho, kterého odmítli, přicházejícího jako Pána pánů a Krále králů, pochopí, že přišla hodina jejich odsouzení. Přemožení hrůzou a beznadějí budou volat „k horám a skalám: “Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!” Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?“ (Zj 6,16-17).
V této době Bůh zničí Babylón – spojení všech odpadlých náboženství. Jejich vůdcem je člověk nepravosti, syn zatracení, „kterého Pán Ježíš `zabije dechem svých úst´ a zničí svým slavným příchodem.“ (2Te 2,8). Mocnosti odpovědné za vnucování znamení šelmy budou vhozeny do „ohnivého jezera hořícího sírou“ a i ostatní bezbožní budou při příchodu Ježíše Krista zničeni. (Zj 19,20-21)
Bůh chce zachránit všechny lidi, všechny nás miluje a chce s námi být věčně. „Nepřeje si, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.“ (2Pt 3,9). Nemůže nás však nutit. Ctí naši svobodnou vůli. Můžeme si vybrat – přijmout Boží nabídku spasení a žít, nebo ji odmítnout a zemřít. Jiná volba není. Být neutrální není možné…
Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo… (Dt 30,19)
Znát den Ježíšova druhého příchodu není naše věc. Bible nás dokonce varuje před vypočítáváním přesného data této události.
O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. (Mt 24,36)
Jedno je však jisté – druhý příchod Pána Ježíše určitě nastane. Tato událost není podmíněná. Podmíněn je jen její čas, protože zde hraje určitou roli postoj lidí. Bůh chce totiž zachránit každého člověka. Nechce, aby někdo zahynul, proto shovívá, čeká a stále znovu nás trpělivě vyzývá k pokání (2Pt 3,9). Není podstatné vědět, kdy Ježíš přijde, ale mít jistotu, že přijde a na jeho návrat se připravit. Ohledně času Kristova návratu však nejsme ponecháni v úplné nevědomosti. Ježíš dal znamení svého blížícího se návratu a podle nich a podle plnících se proroctví můžeme poznat, že žijeme v době konce. Na základě důkazů jsem přesvědčen, že jeho příchod je blíž, než si vůbec dokážeme představit. O těchto znameních a plnících se proroctvích se s vámi podělím zase někdy příště.
Všechno nasvědčuje tomu, že Ježíš přijde brzy. Měli bychom být tedy připraveni. Jenže je tu riziko, že bychom mohli být ukolébáni délkou čekání a jeho návrat by nás mohl překvapit a zastihnout nepřipravené. O lidech žijících bez Boha apoštol Pavel napsal:
…den Páně přijde jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat `je pokoj, nic nehrozí´, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. (1 Tes 5,2-3)
Kristus poukazuje na stejnou věc, když srovnává svůj příchod s neočekávaným zničením světa při potopě:
Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka. (Mt 24,38-39)
Ačkoli Noé kázal po mnoho let o přicházející potopě, většinu lidí příchod potopy zaskočil. V té době žily dvě skupiny lidí. Jedna skupina uvěřila jeho slovům, vešla do archy a byla zachráněna. Ostatní se rozhodli zůstat venku a „přišla potopa a zachvátila všecky“. A Ježíš řekl jasně:
Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé (Mt 24,37)
Bible nás opakovaně ujišťuje, že se Ježíš vrátí. Přijde za rok, za pět let? Nebo snad za deset, dvacet let? To nikdo s jistotou neví. Ale je důležité být na jeho návrat připraven. Jak by tato příprava měla vypadat?
Je důležité odevzdat Ježíši své srdce, přijmout jeho oběť, nechat se smířit s Bohem. Ale pozor, víra není nějaký druh pojištění, kdyby náhodou ti potrhlí křesťané měli s tím Kristovým návratem pravdu. Víra jen tak naoko nikoho nezachrání. Bůh totiž vidí do našich srdcí. Pokud mu skutečně dovolíme vstoupit do našeho života a stát se naším Pánem, bude to na nás vidět. Náš život se změní. Změní ho Ježíšova láska. Opravdová víra je provázena činy. Ježíš řekl:
Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání. (J 14,15)
I Jakub varuje ve svém listě, že „víra bez skutků je k ničemu“, že je „mrtvá“ (Jk 2,20.26). Nechme se tedy Ježíšem Kristem proměnit, skutečně mu odevzdejme své srdce a nebudeme muset na jeho návrat pohlížet s obavami. Budeme se moci připojit k těm, kteří přijímají Boží poselství milosti a budou se radovat při pohledu na vracejícího se Pána. Dostává se jim ujištění:
Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu. (Zj 19,9)
Kristus totiž přijde podruhé „ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.“ (Žd 9,28)
Návrat Vykupitele je slavným vyvrcholením dějin Země. Je to čas vysvobození Božího lidu. Spasení budou s radostí a velkou láskou volat:
“Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.” (Iz 25,9)
Zdroj: Neuvěřitelná odhalení
Pokud nejste registrovaným uživatelem, potom váš komentář se musí schválit správcem webu
a to z bezpečnostních důvodu, aby se nejednalo o reklamu, nebo spam.
Sprosté urážky, slovní napadení, nebo nebiblické bludy budou vymazány.