Napadlo mě, že bych napsal tento článek ohledně muzikantů z pohledu víry v Boha.
Předtím, než se pustím do detailů, uvedu pár informací o mně, o člověku, který se hudbě věnoval aktivně od 7 let.

Od 7 let jsem chodíval na kroužky hraní na klavíru a studování hudební nauky a not.
V pubertě, když už jsem dokončil v Brně základní uměleckou školu ve hře na klavír (1 třída druhého stupně) tak jsem se zaměřil na komerční hudbu.

Vydal jsem se směrem komerce, abych se proslavil za účelem sebe slávy, vyprodaných stadiónů, respekt od lidí, sebe pýcha a to všechno bylo klam a svod od satana, neboť i on na počátku chtěl být Bohu rovný.

Produkoval jsem spousta písni (kolem 50 autorských registrovaných skladeb), které jsem vydával do světa. Měl jsem i několik živých vystoupení, některé moje skladby byli odvysílané i v některých méně populárních rádii, nebo byli použity jako hudební podklad video projektů.

Bůh mě od toho veškerého sebe klamu a propasti zachránil a spasil skrze Krista Ježíše, jemuž vzdávám chválu a čest na věky věků. Amen.

Charakter muzikanta

Hudebník, neboli muzikant nesnese žádnou kritiku ohledně svého díla. Protože sebemenší kritika v jeho díle berou jako jejich ponižování, nedocenění, je to přímý zásah na jejich pýchu a hrdost, kterou cítí ve svém hudebním nadání (býť to nadání třeba ani nemají). Často se cítí jako „nad ostatní lidí“ kteří tento dar umění nemají. Proto jsou ve svém oboru tak pyšní a povrchní, že neocení třeba takovou práci kováře, nebo elektrikáře, nebo mechanika, zedníka. Jakoukoliv jinou práci považují za směšnou, protože se cítí jako „umělci“ kterým je třeba vzdát čest a slávu za jejích um.

Neexistuje hudební umělec, který by se nepyšnil svým hudebním dílem. Muzikant tvoří ne pro svoje hobby (koníček) a zábavu, ale tvoří za úmyslem zvýšení svého ega, protože dříve, nebo později tu tvorbu zveřejní, aby získal poctu, jaká náleží člověku.

Kdo chce získat takovou slávu a uznání od lidí, Ježíš sám na tohle říká „Amen, pravím vám, již mají svou odměnu“ (od lidí). Kdo však chce získat uznání od Boha, ta se však nedá srovnávat s ničím, co nabízí svět.

“Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.
Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí?” (Ježíš Kristus – Bible: Matouše 16,24)

Možná někteří muzikanti se skromní ve smyslu „underground“ že nechtějí býti komerční, nebo nehledají slávu a popularitu, ale v momentě, jakmile vydají něco ven, tak už zpochybnili jejich původní zaměření „undergroundu“ protože hledají posluchače a příznivce, kteří by ocenili jejich vydaný výtvor.

foto: pexels.com

Takže i v tomto případě hledají „úctu a slávu od posluchačů, kteří ocení jejich dílo“.

Cílem tohoto článku není snížit muzikanty, ale pochopit smysl aktuální hudební slávy a popularity, jak to ve světě funguje.
Berte si na vědomí, že takové hvězdy hudebního showbyznysu už sami sebe považují za „bohy“ protože mají milióny příznivců po celým světě, kteří je ctí jako „boha“.

Foto: Pexels.com

Stávají se z nich modly pro své fanoušky. Je to stejný princip satana (Lucifera), který se sám sebe vydával za Boha, aby ho ctili všechny bytosti, proto se z něho stal Boží nepřítel, který záviděl tu Boží slávu (sebe pýcha překonala pokoru). Proto dnes satan vnucuje tuto metodu i lidským bytostem, aby sami sebe povyšovali na úroveň boha, aby je uctívali jejich fanoušky až na takovou úroveň, že by byli ochotní riskovat své zdraví i život.

Zdroj videa: YouTube.com

Smysl hudby

Proto v dnešní době stěží najdete hudebníka, nebo hudbu, která by neměla za úmysl sebe vyvyšování, nebo účelově získávání fanoušků k sebe pýše a chloubě.
Bible říká „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“ (Jakub 4:6).
Jaký je tedy smysl hudby? Hudba nebyla stvořena pro chválu člověka, nýbrž pro chválu Boha.
Člověk prostřednictvím svého hudebního nadání a umu, který získal od Boha se vzdal pokory a stal se v klamu a pýše sebe bohem a to skrze umění, který získal od Boha.

Bible říká:

„Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.“
(Kol 3,17)

Jestliže umělec, který se zabývá svým hudebním nadáním a uměním nechválí svým činem Boha, ale sebe samého, jaká mu pak čeká odměna a uznání od Boha?
Jaký to má potom význam ztraceného času a námahy, kterou naložil na svém díle?

„Hospodinu vzdejte chválu při citeře, zpívejte mu žalmy s harfou o deseti strunách. Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic.“ (Žalmy 33, 2)

„Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jeho jménu, zvěstujte den ze dne jeho spásu,“ (Žalmy 96, 2)

„ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.“
(Efezským 5,19)

Závěrem:

Hudební průmysl je sebe klam a svod od ďábla, který odvrací Vaší cestu i pokoru vůči Bohu.
Bůh nám nedával naše umění a dovednosti, abychom sami sebe skrze těchto daru vyvyšovali, ale abychom vzdali Bohu čest a slávu a skrze tyto dary hlásali jeho slovo těm, kteří jsou ztracení, protože tento život je krátký ve srovnání s věčností. Bylo by lepší, kdyby si člověk odpočinul a užil svou věčnou radost u Boha, než si užil tento dočasný a pomíjivý život bez Boha a skončil pak ve věčném temnotě a v nicotě.

Ježíš říká v Evangelium Lukáše 6:24:

„Ale běda vám bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo. Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat.
Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.”

Proto zamyslete se nad svojí hudební kariérou, kam ta kariera vede a k čemu je (nebo komu slouží).